„Tyhle velmi vysoké špičaté hory, to je v podstatě pásmo zlata,“ uvádí Eldur Olafsson, šéf těžební společnosti Amaroq Minerals při pohledu na rozeklané šedé vrcholky, zatímco proplouvá na motorovém člunu neklidnými pobřežními vodami a dramatickými fjordy na jižním cípu Grónska.
V odlehlém údolí pod horou Nalunaq firma provádí vrty na zlato. Prohledává také okolní pohoří a údolí a pátrá po dalších cenných nerostech, protože získala průzkumné licence na ploše více než deset tisíc kilometrů čtverečních. „Hledáme měď, nikl a vzácné zeminy,“ dodává pro portál BBC Olafsson . „Je to neprozkoumaná oblast, která má ještě potenciál pro několik velkých ložisek.“
Důl v nitru hory, který Amaroq koupil v roce 2015, byl v provozu po většinu předchozího desetiletí, ale byl uzavřen kvůli klesajícím cenám zlata a vysokým provozním nákladům. Společnost Amaroq je nyní přesvědčena, že důl bude ziskový. V letošním roce plánuje zvýšit produkci.
Vybudovala zcela nový zpracovatelský závod na drcení rudy a rafinaci drahého kovu na zlaté pruty. „Buď můžeme každý měsíc odejít z místa s kufrem zlata, nebo s lodí o hmotnosti 30 tisíc tun převážející rudu,“ vysvětluje Olafsson.
Grónsko podle něj představuje bezkonkurenční příležitost, protože jeho obrovské zásoby nerostných surovin jsou z velké části nedotčené. „Může se stát dodavatelem všech nerostných surovin, které bude západní svět potřebovat po celá desetiletí,“ dodává. V současné době jsou však na celém ostrově aktivní pouze dva doly.
Zájem západních zemí
Podle Christiana Kjeldsena, ředitele Grónské podnikatelské asociace, právě teď globální geopolitická situace vyvolává zájem o největší ostrov světa. Poukazuje na to, že Čína má největší světové zásoby kovů vzácných zemin, zatímco Západ si chce zajistit alternativní dodávky. „Máme tu velmi silnou Čínu, která závisí na kritických surovinách,“ říká.
To podnítilo rostoucí zájem západních zemí o přístup ke grónskému přírodnímu bohatství. Grónská ministryně pro podnikání, obchod a suroviny Naaja Nathanielsenová tvrdí, že zájem o nerostné suroviny na tomto území v posledních zhruba pěti letech výrazně vzrostl.
Povolení bylo nyní vydáno pro 100 bloků po celém Grónsku, kde společnosti hledají životaschopná ložiska. Největšími zahraničními držiteli licencí jsou britské, kanadské a australské těžební firmy, zatímco Američané mají jen jednu.
Než se však tyto lokality stanou potenciálními doly, čeká je ještě mnoho kroků. Hospodářství, jehož roční HDP činí něco málo přes tři miliardy dolarů (72,3 miliardy korun), je stále poháněno veřejným sektorem a rybolovem. Území je také závislé na roční dotaci 600 milionů dolarů (14,4 miliardy korun) od Dánska. Nathanielsenová doufá, že v příštím desetiletí bude v provozu dalších tři až pět dolů.
Značné překážky
Těžba v Grónsku však není snadná kvůli jeho odlehlé geografii a počasí. Je to největší ostrov na světě a 80 procent jeho plochy pokrývá ledový příkrov. Má členité hory a mezi osadami nevedou žádné silnice.
Inside the race for Greenland's mineral wealth https://t.co/7RxZsoQLTy
„Je to arktický terén,“ říká Jakob Kløve Keiding z Geologického průzkumu Dánska a Grónska, který zmapoval ložiska na tomto území. „Máme problémy s drsnými klimatickými podmínkami a omezenou infrastrukturou. Otevření dolu je tedy poměrně nákladné.“
Tyto vysoké náklady spolu s nízkými světovými cenami kovů brzdí investory. Jiní viní z pomalého růstu odvětví byrokracii. Území má přísné předpisy týkající se životního prostředí a požadavků na sociální dopady a získání povolení může trvat dlouho.
Nathanielsenová tvrdí, že většina komunit těžbu podporuje a že podporuje místní ekonomiku. „Zámořští těžaři nakupují v místním obchodě. Zaměstnávají místní zaměstnance. Pronajímají si místní loď nebo vrtulník,“ uzavírá pro BBC.
Jak se Trumpův nejnovější gambit ohledně Grónska projeví, zatím není jasné. Premiér tohoto území Mute Egede však na začátku tohoto měsíce prohlásil, že země potřebuje obchodovat s USA a že má USA dveře otevřené, pokud jde o těžbu.
