Státy EU se shodly na sankcích proti Rusům a Bělorusům. Maďarsko a Slovensko protlačily výjimky

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní tedy byly prodlouženy do 15. září.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky Evropské unie v Bruselu

Vlajky Evropské unie v Bruselu | Foto: Miloslav Hamřík | Zdroj: Český rozhlas

Na sankčním seznamu zůstali ruští miliardáři Michail Fridman i Ališer Usmanov, což požadovalo i Česko.

Média s odkazem na diplomatické zdroje informují, že po tlaku Budapešti a Bratislavy zmizela ze sankční listiny tři jména: miliardář Vjačeslav Moše Kantor, ruský ministr sportu a šéf ruského olympijského výboru Michail Děgťarjov a Usmanovova sestra Gulbahor Ismailovová.

Státům EU zbývá pár dnů na prodloužení sankcí proti Rusku a Bělorusku. Maďarsko chce vyškrtnout 8 jmen

Číst článek

Čtvrtým vyškrtnutým člověkem je byznysmen Vladimir Raševskij, který unijní sankce proti své osobě úspěšně napadl u soudu EU. Ze seznamu zmizela i jména tří dalších lidí, kteří již zemřeli. Dalších pět lidí včetně Fridmana a Usmanova, jejichž vyjmutí ze sankcí požadovala Budapešť, na listině zůstalo.

Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Sankce musí schválit jednomyslně všechny členské státy Evropské unie.

Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je v Unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se k protiruským postihům staví odmítavě dlouhodobě. Podle diplomatů citovaných médii je však v posledních týdnech ve svých postojích ráznější díky přístupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se k Putinovi staví vstřícněji než k ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.

Budapešť v lednu blokovala i prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se rovněž musí prodlužovat každých šest měsíců. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balíčcích.

Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Členské státy se tak na prodloužení těchto sankcí shodly 27. ledna.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme