§ 40, § 41, § 42, znění k 1.5.2004

§ 40

(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen "smluvní zástavní právo"), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení vlastníka cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru (dále jen "zástavní rubopis"). Ustanovení § 11 odst. 6 tím není dotčeno. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku "k zastavení" nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.25) Zanikla-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.

25) Např. § 19 zákona č. 191/1950 Sb.

§ 41

(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Tím není dotčeno ustanovení § 40 odst. 2.

(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavců 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.

(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí být vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.

§ 42

(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká zápisem tohoto zástavního práva na účet vlastníka v evidenci investičních nástrojů.

(2) Příkaz k zápisu smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Příkaz k zápisu zástavního práva musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavce,

b) identifikační nebo rodné číslo zástavce,

c) ISIN nebo případně jiný údaj identifikující zaknihovaný cenný papír a počet zastavených kusů tohoto cenného papíru,

d) obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště zástavního věřitele, a

e) výši jistiny pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a dobu její splatnosti, jestliže je známá, nebo druh pohledávek, pro něž bylo zástavní právo zřízeno, maximální částku, do které může být zástavní věřitel uspokojen, a dobu trvání zástavního práva.

(4) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká zápisem zániku tohoto zástavního práva. Příkaz k zápisu zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k zápisu zániku zástavního práva zástavní věřitel.