Stvoření světa viditelného a neviditelného dle Jeruzalémské bible
1. Na počátku (před 200 mld. roků) stvořil Bůh nebe a potom zemi. Nebem se rozumí stvoření božského – duchovního (spirituálního) – levotočivého vesmíru, ukončeného před 168 mld. roků. Zemí se rozumí hmotový vesmír, který je pravotočivý. Jeho stvoření bylo postupné. Začalo před 80 mld. lety, vyčleňováním energetických zrn z energetické hladiny 7. dimenze spirituálního vesmíru, postupnou přeměnou energie na částice hmoty, a trvá, v případě galaxií, dodnes. Naše galaxie byla stvořena až ve druhé fázi stvoření hmotového vesmíru před 14 mld. roků. Současný hmotový (náš) vesmír je rámcově tvořen z 10 % hmotové energie a z 90 % duchovní energie, přináležející k levotočivému spirituálnímu vesmíru, který je tedy více než nadřazen vesmíru hmotovému, pravotočivému.
2. Země byla pustá a prázdná, tma halila propast, Boží vítr vířil nad vodami.
Tento text užívá vědění, které je dosud v plenkách. Usilovná snaha o nastolení shody mezi tímto obrazem a vědou je zatím marná a je zjevným poučením o vše přesahující působnosti transcendentního Stvořitele nebe a země [2]. Lze tomuto biblickému textu přisoudit možnost obrazu první fáze stvoření hmotového vesmíru [13].
3. Bůh řekl: „Budiž světlo“ a bylo světlo.
Výbuchem supernovy před 6 miliardami (mld.) roků při maximální teplotě 1015 K vznikala zárodečná hmota, nezbytná pro tvorbu protoplanetárního disku, obsahující prvky vyšších atomových čísel.
Tento výbuch supernovy v místech stávajícího Síria hrnul před sebou mezihvězdná mračna a zahušťoval je do podoby tohoto protoplanetárního disku. V průběhu 400 milionů (mil.) let před 5,5 mld. roků počalo stvoření Slunce kontrakcí protoplanetárního disku. Gravitačními silami pak došlo k vytvoření podmínek k samovolnému zažehnutí jaderné syntézy vodíku na helium charakteristické pro sluneční činnost.
4. Bůh viděl, že světlo je dobré a Bůh oddělil světlo od tmy.
Po stvoření našeho Slunce byla působením slunečních antigravionů odstraňována rozptýlená hmota, tím byla zlepšována prostupnost slunečního záření meziplanetárním prostorem a zároveň postupně vznikaly zárodečná centra planetární soustavy. Celý tento proces trval 100 mil. roků.
5. Bůh nazval světlo „DEN“ a tmu „NOC“. Byl „VEČER“ a bylo „JITRO“: „PRVNÍ DEN“ (skončil před 4,9 mld roků).
(Naše Země byla stvořena mezi 1. a 2. dnem biblického stvoření před 4,7 mld. roků za 100 mil. let, tj. před 4,6 mld. roků. Jedna otočka stvořené Země trvala 10 h. Průměrné zpoždění otáčení Země činilo 0,01 ms/rok.)
6. Bůh řekl: „Ať je obloha uprostřed vod a odděluje jedny vody od druhých“ a stalo se tak.
Část vody v podobě ledu se agregovala v protoplanetě Země, část v podobě ledu obsahujícího prach a shluků obsahujících volný led se vzdálila od Země.
7. Bůh udělal oblohu oddělující vody, jež jsou pod oblohou, od vod, jež jsou nad oblohou.
Vody pod oblohou se staly součástí stvořené Země a vody nad oblohou byly vzdáleny z dosahu Země slunečními antigraviony.
8. A Bůh nazval oblohu nebe, byl večer a bylo jitro: druhý den.
Tím není míněno Nebe levotočivého vesmíru, ale je tím naznačeno podstatné zlepšení prostupnosti mezihvězdného (meziplanetárního) prostoru slunečním zářením. Sluneční antigraviony postupně transportovaly tuto hmotu až do úrovně Oortova mračna, tj. do vzdálenosti asi 0,5 ly od našeho Slunce. Stalo se tak před 4,4 mld. roků v době 1 mil. let.
Náš Měsíc byl stvořen před 3,6 mld. roků, a to mezi 2. a 3. dnem biblického stvoření, interakcí s planetou Nibiru procházející naší Sluneční soustavou. Přitom došlo k odtržení části Země a planety Nibiru a z této hmoty byl vytvořen velký Měsíc za dobu 250 000 roků. Planeta Země byla touto interakcí přiblížena na dráhu o 5 mil. km blíže ke Slunci, a tak se vytvořily vhodnější energetické podmínky pro existenci života (došlo k antropizaci planety Země).
9. Bůh řekl: „Ať se vody, jež jsou pod oblohou, slijí v jednu spoustu a ať se ukáže souš,“ a stalo se tak.
10. Bůh nazval souš zemí a onu spoustu vod mořem, a Bůh viděl, že je to dobré.
V obou případech se jedná o snížení relativní vlhkosti v atmosféře kondenzací vodních par a jejich vázáním ve sloučeninách a lokalizací oceánů a pevniny vrásněním, jako dalšího předpokladu existence suchozemského života.
11. Bůh řekl: „Ať se země zazelená zelení, bylinami nesoucími semena a ovocnými stromy dávajícími na zemi podle svých druhů plody se semeny,“ a stalo se tak.
12. Země vydala zeleň: byliny nesoucí semena podle svých druhů a stromy dávající podle svých druhů plody se semeny a Bůh viděl, že je to dobré.
13. Byl večer a bylo jitro: třetí den.
To se stalo před 2,86 mld. roků, kdy v průběhu 100 000 let probíhalo ověřování reprodukce rostlin ze stvořených semen na ploše 100 km2 jižně od rovníku pomocí kladně polarizovaných monopólů sytonů. Jednalo se o první biologickou podstatu stvoření, která potom pokračovala a vyvrcholila stvořením člověka. (Třetí den stvoření byla před 3,94 mld. roků stvořena AKAŠA – informační pole naší Země, která opravou a rekonstrukcí přešla ve 2. stol. po Kristu v Kristovu informační síť duchovního charakteru.)
14. Bůh řekl: „Ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby oddělovaly den a noc: ať slouží jako znamení pro svátky, pro dny a roky.“
15. „Ať jsou svítilny na nebeské obloze, aby osvětlovaly Zemi,“ a stalo se tak.
16. Bůh udělal dvě hlavní svítilny: velkou svítilnu, jako vládkyni dne, a malou svítilnu, jako vládkyni noci, a hvězdy.
17. Bůh je umístil na nebeskou oblohu, aby osvětlovaly Zemi,
18. Aby vládly dnu a noci, aby oddělovaly světlo a tmu, a Bůh viděl, že je to dobré.
19. Byl večer a bylo jitro: čtvrtý den.
To se stalo před 2,1 mld. roků postupným vyjasněním a zprůhledněním zemské atmosféry, umožňující rostlinám lepší existenci a fotosyntézu. Současně byla atmosféra obohacována kyslíkem na 5 % objemových. K této oxygenaci atmosféry docházelo rostlinnými vlivy (fotosyntézou). Hlavní změna nastala zprůhledněním atmosféry v průběhu jednoho mil. roků, a tím ke zviditelnění Slunce, Měsíce a hvězd z pozemského hlediska.
20.–23. Počátek stvoření ptactva a vodních živočichů pátý den ověřovaný v průběhu 100 mil. roků a ukončený před 451 mil. let.
24.–25. Stvoření suchozemských živočichů započaté před 451 mil. let a postupně omezované a ukončované před stvořením ADAMA a EVY. (Stvoření zvířat bylo dokončeno před 73 000 roky a rostlin před 40 000 roky.)
26.–31. Stvoření člověka (Adama a Evy) nastalo před 340 000 roky za podpory 300 NEFILIM obojího pohlaví při zpětně počítaném jedenáctém přiblížení NIBIRU k Zemi.
Tímto byl ukončen šestý den a celý proces základního stvoření.
Sedmý den je Bohem posvěcen Stvořitelský odpočinek trvající dodnes.[10]
